Agility
Co je to agility?
Ve zratce je agility disciplína velmi podobná koňskému parkuru. Navíc obsahuje zónové překážky, tunely a slalom. Psovod neboli handler provádí psa po předem určeném parkuru - co nejrychleji a bez chyb. Nezáleží na věku, velikosti ani plemeni, důležitá je jen 
fyzická zdatnost psa.
Proč agility?
Agility je naše aktivita číslo jedna. Pomáhá budovat kondici, mentální pohodu a vztah mezi psovodem
a psem, který musí pánovi na parkuru maximálně věřit, aby mohl naplno a přesně provádět všechny překážky.
Je těžké říct, kde pro mě agility začíná, a kde končí.
Obsahuje tolik prvků, které se psy snažím rozvíjet každý den, že mi hranice mezi ním a normálním životem připadají velmi tenké.
Aby pes mohl agility parkurem běžet naplno, je zapotřebí, aby znal více než jen jednotlivé překážky. Mimo fyzickou zdatnost, obratnost a důvěru, tu musí být také něco jako kontakt, neustálé spojení mezi psem a psovodem.
Agility mám ráda proto, že mi přináší ideální cestu mezi sportem a hrou, pomohlo mi rozvinout a upevnit vztah s mým psem.
...Právě ten pocit napoje
ní, když vyi i pes víte, že "to klaplo". To je to, co na tom všem mám nejradši...
Jak jsem se k němu dostala?
K agility mě přivedla shoda náhod někdy v zimě 2008. Na jaře jsme se zapsali do kurzu začátečníků.
Začali trénovat u Hanky Kašpárkové, u které cvičíme víceménědo dnes.
Od jara 2012 společně také vedeme kurz začátečníků v našem občanském sdružení:)
19.06.2011 18:29
19.6. Dogdancing závody O Nymburskou tlapku - na závody jsme vyjeli společně s Dáňou (která dělala rozhodčí, a to společně s J. Malinskou a A. Smolíkovou) a Míšou s Caynne. Shlédli jsme řadu pěkných vystoupení a i přes občasnou nepřízeň počasí se vše povedlo, jak mělo. Až na náš výkon :-) Endy byl značně nesoustředěný (před startem se mu zalíbila jedna pudlí slečna, a ač byl kladen důraz, aby se v okolí taneční plochy nepohybovali psi a i přesto, že jsem malou slečnu, která u sebe pudlinku měla, prosila, jestli by s ní mohla kousek poodejít - tam zůstala a Endy měl celou sestavu oči jen pro ni :-) ).
Nicméně jakmile přišly na řadu jeho oblíbené odrazy od těla a výskoky, ožil a začal trochu něco dělat. Po zadních nikdy v životě nechodil a přední tlapičky nemá... Korunu tomu všemu dal, když si zase začal vyskakovat a vymýšlet, že budeme chodit přes odstavenou kladinu. I přes to všechno, jsem ráda, že jsme se zúčastnili. Naše "snažení" nám vyneslo 7.místo z 19 startujících.
