Agility

Co je to agility?
Ve zratce je agility disciplína velmi podobná koňskému parkuru. Navíc obsahuje zónové překážky, tunely a slalom. Psovod neboli handler provádí psa po předem určeném parkuru - co nejrychleji a bez chyb. Nezáleží na věku, velikosti ani plemeni, důležitá je jen fyzická zdatnost psa.

Proč agility?
Agility je naše aktivita číslo jedna. Pomáhá budovat kondici, mentální pohodu a vztah mezi psovodem
a psem, který musí pánovi na parkuru maximálně věřit, aby mohl naplno a přesně provádět všechny překážky.
Je těžké říct, kde pro mě agility začíná, a  kde končí.
Obsahuje tolik prvků, které se psy snažím rozvíjet každý den, že mi hranice mezi ním a normálním životem připadají velmi tenké.

 
Ať už to jsou cvičení pro psychickou pohodu a rozvoj, ovladatelnost za každé situace nebo dlouhé procházky.
Aby pes mohl agility parkurem běžet naplno, je zapotřebí, aby znal více než jen jednotlivé překážky.                                                         Mimo fyzickou zdatnost, obratnost a důvěru, tu musí být také něco jako kontakt, neustálé spojení mezi psem a psovodem. 
Agility mám ráda proto, že mi přináší ideální cestu mezi sportem a hrou, pomohlo mi rozvinout a upevnit vztah s mým psem. 
...Právě ten pocit napojení, když vyi i pes víte, že "to klaplo". To je to, co na to

m všem mám nejradši...

Jak jsem se k němu dostala?
K agility mě přivedla shoda náhod někdy v zimě 2008. Na jaře jsme se zapsali do kurzu začátečníků.
Začali trénovat u Hanky Kašpárkové, u které cvičíme víceménědo dnes.

    Od jara 2012 společ také vedeme kurz začátečníků v našem občanském sdružení:)

Novinky

04.04.2015 09:42

Od prvních závodů je to už nějaký ten čas. Od té doby pilně trénujeme, doděláváme resty a opakujeme. Do toho stíháme spoustu procházek, triků a legrace na čočkách - a ano, na školu zbývá nějak míň a míň času. :D :)

21. - 22.2. jsme se vydali na dlouhou cestu na závody Silesian Open, které se konali v polské Czeladzi. Skvělé závody, parádní plán, teď jen, jak se tam dostat, že. :D Původní plán jet ve čtvrtek do Ostravy a zůstat tam do pátku, a odsud do Ostravy neklapl, a tak nás s Ájou čekala dlouhá a útrpná cesta do Prahy, Řitky (prvně tedy do jakési vesnice na druhé straně, 3km daleko :D) a po nekočnečném hledání haly, o které NIKDO nevěděl, i do Polska. Tam jsme se ubytovaly v prima hotelu a ráno se vydaly do parádní vyhřáté haly, kde se běhalo. Ája byla skvělá, občas lehce přetočená, parkury těžké. Praly jsme se statečně, ale drobná zaváhání a chyby v plánování nás stály ty zpropadené stupínky. :D Neměla jsem ale vůbec špatný pocit, naopak. Ája se moc snažila, všechna áčka prošlápnutá, kladiny zastavené, slalomy samostatné. Pokulhával klasicky kontakt v těžkých pasážích a docela nečekaně houpačka, kde jsme se nějak špatně domluvily na kritérií a opravovala jsem ji v každém běhu. V neděli večer jsme se vydali směr Ostrava, kde na mě už čekala moje milá Kačka a společně jsme strávily krásný den na Hájovně. Díky, díky moc za všechno:) V pondělí jsme s Ájou sedly na Pendolino (to je pane jízda! :D) a večer byly v Boleslavi:) Video tady :))

 1.3. jsem oba pejsky vzala na tradiční Hopsání u dědy Mráze v Hradištku. S Ájou se mi každé další závody běhá lépe a lépe. Endík běhal poprvé po čtyřměsíční pauze a rekonvalescenci. Vše se zdálo být dobré a chtěla jsem to otestovat v závodním prostředí. Endík, hvězdička moje zářivá, zaperlil a vyhrál v nejlepších čase jumping i agility. Ve zkoušce jsme se hloupě diskvalifikovali, po sto letech jsem ho někde nestihla! :D S Ájou jsme obdržely odmítnutí v úvodním, velmi rychlém jumpingu. Pak jsme se opět domlouvaly na houpačce v openu a ve zkoušce jsem ji nedoběhla na rovince. Celkově jsem byla opět velmi spokojená. Video tady.

Zároveň také stále trénujeme, když vyjde čas, občas se i Doris proběhne na překážkách. Pracujeme na sbíhané kladině a poctivě obě sbíráme zkušenosti. Nutno říct, že je to pejsek mimořádně nadaný a pracovat s ní je radost. Kraťoučké video sbíhání TU.

Další novinkou je, že Endík ještě letos okusí atmoféru juniroských soutěží - jeho handlerem bude skvělá Terka Tužilová. Mají za sebou pár tréninků a jedny závody (Úplně první závodní běh MA2 - čistě, nej čas, 1.místo a hned splněná do MA3). Máme se určitě na co těšit. Držím moc palce! Video z jejich prvního tréninku tady.

14. - 15.3. jsme se s Ájou zúčastnily posledního kola Fitmin Cupu. V sobotu jsme se doběhly naši první čistou MA2 zkoušku, vyhrály ji v nejlepším čase a získaly první vlaštovku do kategorie MA3, tak ještě další čtyři.. :D
V sobotu jsme už pak nic nedoběhly, přestože to byly moc pěkné běhy. Prvním během v neděli byl velmi běhavý jumping. S menšími karamboly jsme jej uřídily čistě a nakonec to stačilo na 4.místo (1s za vítězem). Video tady. Díky tomuto běhu jsme získaly kvalifikaci do finále, parkur pro nás byl ale příliš velké sousto.

O týden později jsme vyrazily na poslední chvíli na dvojzkoušky do Ohrobce. Velmi, velmi zvláštní zázemí kolem parkuru. První běh jakýsi error, nic nefungovalo. Druhý běh klapl ve vše směrech, dovolila jsem si Áju nechat na zóně ob překážku Prostě paráda. Bohužel, na v závěru jsem byla pomalejší, než jsme zamýšlela a Ája se mi otřela o nohy - 5tr.b. za dotyk a další postupová zkouška v nedohledu. :/ :D Nutno říct, že jsme si to ale velmi užily :D

Tento víkend nás čeká třídenní intenzivka s Radkou Mokrišovou, o týden později quatro zkoušky a pak první kolo kvalifikačních závodů do reprezentace. A taky nějaká maturita prý... :D

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>