Leden:)

Člověk se ani nenadál a leden je za námi:) Novinky se aktuálně objevují na facebooku a na stránky není tolik času, každopádně se to tu snažím trochu udržovat. V plánu je vydání pár článků, myšlenky jsou...jen to teď nějak výstižně učesat:)
Letos se žádná zimní pauza nekoná. Endymu to minulý rok vůbec neprospělo a tak chodí všude s námi (a je více než spokojený:)). Trénovat na cvičák chodím s oběma třikrát, čtyřikrát do týdne, jak se mi zrovna chce, a když mi to práce se školou umožní:) Endíka mám doma, takže toho s ním stíhám podstatně víc. Trénujeme nové triky, pilujeme staré, posilujeme na gymballu...a tak různě. Endy si všechnu pozornost náramně užívá a je to snaživka nejsnaživější. :D S Ájou toho tolik nestíháme a je to určitě znát. V agility bych akutně potřebovala někoho, kdo by mi udělal lepší systém v tréninku, pomohl mi určité věci naplánovat a zkrátka na nás dohlédl. Moje tréninkové parkury začínáme zvládat podezřele lehce. :D S Doris v agility postupujeme podle některých možná trochu hlemýždím tempem, ale myslím, že ani jedné z nás to nevadí. Je z běhání naprosto nadšená a mě to s ní také baví.:) 
To mi připomíná, že mimo mých psů se mnou začalo trénovat pár dalších týmů:) Všichni jsou moc snaživí a nadějní...a je zkrátka radost s nimi pracovat. Největší pokroky poslední dobou dělá Kačka Václavíková s Elinkou:) Holky, je před námi spousta práce, ale moc vám držím palce!:) (A těším se brzy na závodech.:))
A když jsme u těch závodů - ty první v letoším roce už máme za sebou. Byli jsme závodit před dvěma týdny v Ústí nad Labem. Běhala jsem s oběma pejsky víceméně úspěšně (sakra, chce to už ty nové boty! :D). S Endym jsme byli v jedné zkoušce druzí, v druhé pátí a v součtu třetí (Endy nás bude na chvíli zase živit, na kontě má další vyhrané krmení :D ). S Ájou jsme se v MA2 dvakrát diskvalifikovaly. Přesto tam moc krásné momenty. Nehysterčila, soustředila se, zastavila všechny zóny, chytala se na ruku...A po delší době se mi s ní na závodech běželo prostě...fajn, žádný stres:) Druhé menší "závody" se konaly minulý týden, šlo o Zimní klubový šampionát na domovském cvičáku. Nezmrzli jsme, potkala jsem se s fajn lidmi...a máme zase další úžasné fotky od Štěpánky Smutné.
A naše běhání? Nejdřív to chvíli vypadalo, že vůbec běhat nebudu. Přijdu k autu, že pustím psy a půjdu venčit...a nic. Nechali jsme psi na volno v autě, a co čert nechtěl...úspěšně se tam zamkli. :D :/ Klíčky jsme sice měli, ale auto se ne a ne otevřít. Vyzkoušeli jsme snad všechno. S přibývajícím časem jsme začínali být nervózní nejen my, ale i oni vevnitř (kromě Endyho, ten byl úplně v pohodě, pěkně si hověl vzadu a nehrozházela ho ani šílící Ája :D ). Po pár telefonátech a předaných radách, se nám auto nakonec povedlo otevřít a vězni mohli ven... :D Uf. 
Nakonec jsme tedy běželi. Sice na tak úspěšně (s oběma jsme se diskvalifikovala), ale.. i přesto jsme s Ájou zvládly pasáž, kterou bych nečekala, že zvládneme...a Endy...byl prostě endíkovsky skvělý :D (Řekla jsem okolo, tak šel prostě okolo :D ). Závody nás teď nejspíš čekají až v březnu - nejprve na začátku měsíce Hradištko, pak možná Hradec Králové a Ostrava. European Open Junior se letos koná v italském Miláně, tak je motivace na pořádnou přípravu opravdu veliká! O:-) :D