13.08.2013 20:18
Moravia Open 2013 (Rožnov pod Radhoštěm)
Na začátku prázdnin jsme se zúčastnili dvou větších závodů. Je to sice už dlouho, ale řekla jsem si, že nebudu líná a nějaký ten článek za sebe dostanu :D Tak tedy... Moravia Open. Patrně nějvětší a nejprestižnější závod pořádaný v České republice na který jsem se chtěla už dlouho podívat. Nemohla jsem ani uvěřit, když jsme nakonec s Ájou jely:) Trablí bylo víc než dost, ale naštěstí mám kolem sebe spoustu skvělých lidí. Velké díky Petrovi a Renče! :) Startovala jsem jen s Ájou, s Endíkem jsem totiž hned následující středu odjížděla do Švýcarska a nechtěla jsem ho nijak vyčerpávat. Parkury byly mimo páteční A1 zkoušky nad naše síly, alespoň jsme pobavily publikum. :D I když s přibývajícími diskvalifikacemi mi trochu upadával úsměv. Kontrola a pohotovost reakcí na bodu mrazu, laťky padaly více než obvykle. Jediné, co mě těšilo, byly zóny - celý víkend stoprocentní:) Zkoušku jsme v pátek zaběhly se třemi laťkami (nevyhovovala výška překážek, povrch?! :O :D) s nejrychlejším časem napříč všemi kategoriemi :) Borderky v large nám sice šlapaly na paty, nicméně. když si vybavím všechny ty naše oblouky. Tohle vždycky potěší. :D Ája se každým během náramně bavila, většinou bylo třeba ji v půlce parkuru odložit a znovu se naladit na stejnou vlnu. Potom jsme většinou doběhly, ale první půlky tratě bývaly vážně vtipné. :/ :D Zvládala jsem to většinou s úsměvem na tváři, ale poslední nedělní běh už jsme musela dost prodýchávat.
Celý víkend se držela skvělá nálada - samozřejmě díky té nejlepší společnosti. Díky, díky, díky, holky! :D Zvlášť Léně, za naši bezvadnou "párty" :D Neméně taky Denče za večerní dobrodružný běh pro pizzu...:D A však vy všichni víte, vy jedni lišáááci! :D
Nakonec jsem s Ájou ještě zůstala do pondělí u Renči a po poctivě odhraném dni s Nikolkou, (:D) jsme si s Ájou zasloužily trénink. :D Okolo sedmé jsme vyrazily autobusem do Boleslavi (nezapomenutelná cesta vedle dvojice feťáků stála fakt za to :D) a myslím, že jsme toho měly obě tak akorát. :) Tady naše velmi vtipná videa.. :D https://www.youtube.com/watch?v=T7FDxoIZX6c & https://www.youtube.com/watch?v=iK4hTIoPbrE
MO byl přesně takový, jaký jsem si ho předtavovala. Bylo to prostě...velké. :D Týmy z celé Evropy, parkury, které důkladně prověřily formu každého, báječná podívaná a napětí při večerním finále...Jsem ráda, že jsem celou tu parádu mohla zažít. nezaměnitelná atmosféra velkých závodů mě tak i dost namotivovalo do Švýcarska a těšila jsem se snad ještě víc než předtím.:) Tak příští rok snad znovu a s lepší formou! :)
European Open Junior 2013 (Wichtrach, Švýcarsko)
A za pár dní tu už byl dlouho očekáváný odjezd na EOJ:) Tam jsem prozměnu vyrazila jen s Endíkem:) Mám spoustu úžasných zážitků, ochutnala jsem spoustu skvělého jídla a seznámila jsem se se spoustou báječných lidí :) Trochu jsem taky stihla přemýšlet a rovnat si myšlenky. Ano, agility mě baví, pořád je to ale jen malá část našeho soužití s Endym. I když Endík zrovna neoplývá perfektním drivem, má své dny a spousta věcí je s ním doslova vydřených, vždycky bude ten nejlepší a to právě proto, že jsme to všechno dokázali společně. Nezáleží na tom, jestli bude lítat po parkuru nebo se mnou ležet na gauči. Je tady. Je tu pro mě. Každý den v roce, v zimě i dešti, napříč nemocemi a strastmi, ať jsem veselá nebo smutná. Vždycky. Má tu nejhebší srst na světě, nejroztomilejší kukuč, nejlegračnější povahu a je to takový malý kousek mě samotné. :)
Po tom, co se stalo při finále large juniorů, se mi v sobotu běhalo...jinak. Endy to určitě vycítil a byli jsme tu tak nějak jeden pro druhého. Zatímco v prvním běhů jednotlivců, jsme doběhli čistě, ale s nic moc časem, v openu jsem se naladili na jednu vlnu a bylo to ono. Zaběhli jsme na dvanácté místo ze šedesáti týmů a ke všemu jako nejlepší český mediový tým :') Díky, Endy:) V součtu to stačilo na 13. místo. Ve družstvech jsme měli smůlu. V jumpingu bežel Endy naprosto skvěle, soustředěně, rychle...ale spadla nám jedna z těch smolných příležitostných latěk. Bez chyby by čas stačil na 3.místo, takhle jsme se pohybovlali někde kolem 18.místa ze 45 týmů small/medium. Do openu jsme tedy nastupovali víceméně bez ambicí. I tak jsem se snažila s Endym běžet co nejlépe, ale byla na něm už znát únava. 
Obvykle stoprocentní Endy se neobtěžoval s nějakým doděláváním slalomu a odskočil z půlky houpačky. Holky to ale zachránily - bohužel se nám i tentokrát počítalo 5tr.b., která nám nedvolili se dostat na "bednu" ani v tomto běhu. Celkově jsme skončili na 10.místě s druhým nejlepším časem:) Díky, holky:)
Myslím, že na psa s Endyho povahou a v jeho věku.. To byly naprosto skvělé výsledky!:) Jsem moc ráda, že jsme spolu mohli jet..:)
O EOJ by se dal napsat sáhodlouhý článek a já bych se i ráda rozepsala, nicméně myslím, že bylo shrnuto, co bylo třeba:)
Závěrem samozřejmě velké díky celému realizačnímu týmu a všem, co udělali z EOJ nezapomenutelnou akci:)
A kdo ví...třeba zase za rok... :D :P 
VIDEA: jumping družstev https://www.youtube.com/watch?v=eMu9Id-AODg
jumping jednotlivců https://www.youtube.com/watch?v=JHgKXJoFV8o
04.04.2015 09:42
Od prvních závodů je to už nějaký ten čas. Od té doby pilně trénujeme, doděláváme resty a opakujeme. Do toho stíháme spoustu procházek, triků a legrace na čočkách - a ano, na školu zbývá nějak míň a míň času. :D :)
21. - 22.2. jsme se vydali na dlouhou cestu na závody Silesian Open, které se konali v polské Czeladzi. Skvělé závody, parádní plán, teď jen, jak se tam dostat, že. :D Původní plán jet ve čtvrtek do Ostravy a zůstat tam do pátku, a odsud do Ostravy neklapl, a tak nás s Ájou čekala dlouhá a útrpná cesta do Prahy, Řitky (prvně tedy do jakési vesnice na druhé straně, 3km daleko :D) a po nekočnečném hledání haly, o které NIKDO nevěděl, i do Polska. Tam jsme se ubytovaly v prima hotelu a ráno se vydaly do parádní vyhřáté haly, kde se běhalo. Ája byla skvělá, občas lehce přetočená, parkury těžké. Praly jsme se statečně, ale drobná zaváhání a chyby v plánování nás stály ty zpropadené stupínky. :D Neměla jsem ale vůbec špatný pocit, naopak. Ája se moc snažila, všechna áčka prošlápnutá, kladiny zastavené, slalomy samostatné. Pokulhával klasicky kontakt v těžkých pasážích a docela nečekaně houpačka, kde jsme se nějak špatně domluvily na kritérií a opravovala jsem ji v každém běhu. V neděli večer jsme se vydali směr Ostrava, kde na mě už čekala moje milá Kačka a společně jsme strávily krásný den na Hájovně. Díky, díky moc za všechno:) V pondělí jsme s Ájou sedly na Pendolino (to je pane jízda! :D) a večer byly v Boleslavi:) Video tady :))
1.3. jsem oba pejsky vzala na tradiční Hopsání u dědy Mráze v Hradištku. S Ájou se mi každé další závody běhá lépe a lépe. Endík běhal poprvé po čtyřměsíční pauze a rekonvalescenci. Vše se zdálo být dobré a chtěla jsem to otestovat v závodním prostředí. Endík, hvězdička moje zářivá, zaperlil a vyhrál v nejlepších čase jumping i agility. Ve zkoušce jsme se hloupě diskvalifikovali, po sto letech jsem ho někde nestihla! :D S Ájou jsme obdržely odmítnutí v úvodním, velmi rychlém jumpingu. Pak jsme se opět domlouvaly na houpačce v openu a ve zkoušce jsem ji nedoběhla na rovince. Celkově jsem byla opět velmi spokojená. Video tady.
Zároveň také stále trénujeme, když vyjde čas, občas se i Doris proběhne na překážkách. Pracujeme na sbíhané kladině a poctivě obě sbíráme zkušenosti. Nutno říct, že je to pejsek mimořádně nadaný a pracovat s ní je radost. Kraťoučké video sbíhání TU.
Další novinkou je, že Endík ještě letos okusí atmoféru juniroských soutěží - jeho handlerem bude skvělá Terka Tužilová. Mají za sebou pár tréninků a jedny závody (Úplně první závodní běh MA2 - čistě, nej čas, 1.místo a hned splněná do MA3). Máme se určitě na co těšit. Držím moc palce! Video z jejich prvního tréninku tady.
14. - 15.3. jsme se s Ájou zúčastnily posledního kola Fitmin Cupu. V sobotu jsme se doběhly naši první čistou MA2 zkoušku, vyhrály ji v nejlepším čase a získaly první vlaštovku do kategorie MA3, tak ještě další čtyři.. :D
V sobotu jsme už pak nic nedoběhly, přestože to byly moc pěkné běhy. Prvním během v neděli byl velmi běhavý jumping. S menšími karamboly jsme jej uřídily čistě a nakonec to stačilo na 4.místo (1s za vítězem). Video tady. Díky tomuto běhu jsme získaly kvalifikaci do finále, parkur pro nás byl ale příliš velké sousto.
O týden později jsme vyrazily na poslední chvíli na dvojzkoušky do Ohrobce. Velmi, velmi zvláštní zázemí kolem parkuru. První běh jakýsi error, nic nefungovalo. Druhý běh klapl ve vše směrech, dovolila jsem si Áju nechat na zóně ob překážku Prostě paráda. Bohužel, na v závěru jsem byla pomalejší, než jsme zamýšlela a Ája se mi otřela o nohy - 5tr.b. za dotyk a další postupová zkouška v nedohledu. :/ :D Nutno říct, že jsme si to ale velmi užily :D
Tento víkend nás čeká třídenní intenzivka s Radkou Mokrišovou, o týden později quatro zkoušky a pak první kolo kvalifikačních závodů do reprezentace. A taky nějaká maturita prý... :D.jpg)
