Onyx Diamond z Altheyrosei
"Endy"
- * 6.7. 2005
- pudl
- nechovný (dědičný kryptorchismus)
- 37,5cm
- chovatel: RNDr. Božena Ovesná, Kladno
matka: Tracy Noire z Altheyrosei, otec: Honey Mickey z Altheyrosei - majitel: Sabina Šťastná, Mladá Boleslav
- A1, A2, A3
- Člen národní juniorské reprezentace 2011, 2013, 2014
- Kvalifikace na Mistrovství ČR 2012, 2013, 2014
- Kvalifikace na Mistrovství ČR mládeže 2010, 2011, 2012, 2013, 2014
- Mistrovství ČR pudlů 2011
1. místo jumping jednotlivců
4.místo agility jednotlivců
1.místo ve finále, Mistr ČR pudlů - Mezinárodní mistrovství juniorů 2011, Maďarsko
2.místo v agility jednotlivců
6.místo v jumpingu jednotlivců
2. místo v součtu, Vicemistr v jednotlivcích - Mistrovství ČR mládeže 2011, Praha
1.místo v agility družstev
5.místo v agility jednotlivců
6.místo v jumpingu jednotlivců
3.místo v součtu, II. Vicemistr ČR v jednotlivcích - Mistrovství ČR mládeže 2012, Litoměřice
3.místo v jumpingu jednotlivců
1.místo v jumpingu družstev
2.místo v agility družstev
1.místo v součtu, Mistr ČR v družstvech 2012 - European Open Junior 2013, Švýcarsko
12.místo v součtu jednotlivců - Mistrovství ČR 2013, Sázava
5.místo v součtu jednotlivců - TOP INDOOR CUP 2013, Liberec
5.místo v agility, kvalifikace do finále
2.místo ve finále - European Open Junior 2014, Itálie
3.místo v agility družstev
6.místo v jumpingu jednotlivců - Mistrovství ČR mládeže 2014, Litoměřice
3.místo v jumpingu jednotlivců
7.místo v agility jednotlivců
2.místo v součtu, Vicemistr ČR mládeže v jednotlivcích
1.místo v jumpingu družstev
4.místo v agility družstev
1.místo v součtu, Mistr ČR mládeže ve družstvech - Mistrovství ČR pudlů 2015, Skochovice
2. místo jumping jednotlivců, Vícemistr ČR pudlů
Endík je kapitola sama o sobě. Ušli jsme spolu velmi dlouhou cestu, která ale přinesla své ovoce. Endy je od přírody velmi náladový, má svou hlavu a dlouho přemýšlí, co je pro něj opravdu výhodné. Jakákoli spolupráce s ním tedy obnáší spoustu trpělivosti a chladnou hlavu. Zbožňuje, když se mu něco podaří vymyslet, to je na sebe pak náležité hrdý. Když se mu něco nelíbí nebo se zkrátka rozhodne, že něco dělat nebude, je s ním těžké pořízení a svou nelibost umí dát velmi dobře najevo. Myslím ale, že po těch letech jsme se spolu naučili vycházet a pohodově žít, snažím se respektovat jeho osobní prostor a věnovat pozornost veškerým možným signálům.
Endy je velmi složitá osobnost. Často není lehké přesvědčit ho, že to, chcete právě vy, je zaručeně to nejlepší. Když se to ale podaří, stojí to vážně za to. :)
Jak jsme se k sobě ale dostali? Pejska jsem si přála odmalička. Vehementně jsem prosila rodiče, aby mi nějaké to štěňátko pořídili, byli ale neoblomní. Pes do domu nesměl. Jednoho dne se nademnou ale babička slitovala a pořídila "si" Endyho.
Byla to taková naše malá úmluva. Já nemohla mít psa doma, ona se zase ráda o někoho starala a chyběly jí procházky. Bydlíme pár minut od sebe, takže to bylo původně vymyšleno tak, ž
e Endík bude bydlet s ní a dědou a já za ním budu co nejčastěji chodit. Nikdy to ale vlastně nebyl můj pes. Babička s dědou výchově moc nedali, a tak si Endík začal dělat, co se mu zlíbilo. Já s ním chodila ven, hrála sis ním, ale tím to pro něj začínalo a končilo. Žádný výjimečný vztah mezi námi nebyl. Vůbec mě nerespektoval a neváhal kousnout kdykoli měl pocit, že jsem moc blízko nebo se mu zrovna nechce nic dělat. Byla to dlouhá doba plná slz a zklamání. Někde uvnitř ale bylo světélko naděje, že se jednou vše změní. A já tomu bezmezně věřila. I díky babičce, která mě ve všem podporovala a pomáhala, se to nezdálo tak hrozné a já se naučila užívat si den ode dne. Babička zemřela po dlouhé nemoci 14. února 2007. Babi, nikdy Ti nezapomenu, co jsi pro mě kdy udělala a jakou láskou jsi mě zahrnovala. Doufám, že se máš jen krásně, ať už jsi kdekoli..a že se zase jednou potkáme.
Myslím, že nás to s Edym oba dost změnilo a svým způsobem i stmelilo.
Endy začal víc pobývat u nás doma. Trávili jsme společně více času a o něco se sblížili. K nějakému velkému poutu to ale mělo stále dost daleko. .JPG)
V jeho třech letech jsme díky velké náhodě objevili agility. Na jaře 2008 jsme začali trénovat u Hanky Kašpárkové v OSA Mladá Boleslav. Začátky byla těžké, Endymu se někdy chtělo, někdy ne a nikdo vlastně nikdy nevěděl, jak to ten den na tréninku dopadne. Pak jsem onemocněla a musela na tři měsíce úplně vynechat tréninky a vlastně veškeré aktivity.
Když jsme se znovu po té dlouhé době postavili na parkur, Endy jakoby se probral a začal běhat mnohem lépe a se skvělým nadšením. I tak jsme trénovali jen jednou za dva týdny, aby se mu cvičení nezprotivilo. Na jaře 2009 jsme se zúčastnili prvních neoficiálních závodů. O rok později jsme stáli na startu oficiálních závodů, kde to nevypadalo příliš slavně. Endy proklusával parkurem, mezitím se stačil třikrát otočit a pozdravit se s rozhodčím, začuchával se a úspěch byl proběhnout parkur bez nějakého jeho "záseku". Ale nevzdávali jsme to. I když...přiznávám, že jsem často myslela na to, že by bylo jednodušší prostě skončit. Tady má velkou zásluhu Hanka, která při mě vždycky stála a nenechala mě to vzdát, ať se situace zdála sebevíc bezvýchodnější. V jeho pěti letech se nastálo přestěhoval k nám a tím se vše zlomilo.
S postupem času jsem se s Endym stávali lepším a lepším týmem. O rok později se Endy stal mistrem ČR pudlů, vicemistrem Evropy juniorů a II.vicemistrem ČR mládeže, což je téměř neuvěřitelné. Jsem na něj moc pyšná. A také šťastná, že jsme to nevzdali a dokázali dojít tak daleko. Dnes je z něj ten nejlepší pes, jakého jsem si mohla přát.
Endy je opravdu výjimečná bytost. Předal mi obrovské množství zkušeností, naučil mě radovat se z maličkostí a jsem nesmírně šťastná, že ho mám. Raduju se z každé chvíle, kdy jsme spolu. Ať už se brouzdáme v řece, hrajeme si, blbneme s klikrem nebo stojíme na startu důležitého závodu.
Endy, děkuju za vše, co jsi mi ukázal a naučil mě. Žádný jiný pes už nikdy nebude tak skvělý a osobitý jako ty.
03.01.2015 22:22
Páni, tři měsíce od poslední aktualizace. Ne, že bych se nesnažila udělat nějakou už dříve - snažila a hned několikrát, ale nějak jsem nikdy nechytila slinu a po pár řádcích to zabalila. Třeba to tentokrát klapne :D Ano, i já jsem sdílení většiny "psích" informací přesunula na Facebook a trochu na ty své milé webovky kašlu, ale třeba to zase začnu pomalu napravovat. :D Už jsem nasála atmosféru nového roku a nových příležitostí,
a tak se mi moc nechce vracet k bilancování a přemýšlení o tom uplynulém, ač byl velmi úspěšný nejen po "agilitní" stránce. Byl to rok, který mě znovu přivedl k sobě sama, ukázal mi, že vše má svůj řád a že je možné mít a dokázat úplně cokoli, i když se třeba zdá, že k tomu nic nespěje. Naučil mě riskovat a nebát se. Věřit si.
A snad právě proto jsem po šesti letech vyhrála svůj boj nad artritidou, ačkoli k vyléčení nebyla velká naděje. Jsem přesvědčená, že každá nemoc pramení z psychiky, duše, a proto každý příčinu své nemoci dokáže vyléčit sám. Pokud bude věřit sobě, svému tělu a intuici. Stačí jen najít tu správnou vlnu a napojit se. Vážně to funguje. :) Ale aby nám tu netěžkla atmosféra, mohli bychom se přeci jen mrknout na to, co nám rok 2014 přinesl na poli agility, no ne? :D :)
S Ájou jsme se začaly stávat sehranějším týmem a Endy byl ve svých devíti letech na vrcholu kariéry. Svět mě přesvědčil, že zázraky se ději a přání se plní, pokud v ně věříte celou svou bytostí. Ája se tak díky nějaké vyšší síle podívala na European Open Junior, přestože jsme úplně projely kvalifikační závody. Na těch zase zaperlil
Endík, který se bez problému kvalifikoval ze třetího místa. Itálie byla ve znamení zdánlivé smůly, ale s odstupem času to vidím jako jedno obrovskou a cennou zkušenost. Ája doběhla 3 ze čtyř běhů. V openu družstev s nejlepším časem mezi 182 small + medium týmy. Open jednotlivců jsme doběhly s jednou nešťastnou zónou na kladině v nejlepším čase na 12. místě. Jumping jednotlivců dokončila Ája na 4. místě, následoval ji Endy na 6. místě s časem pomalejším pouze o 1,5s! Endy doběhl 4/4 běhů, tři z toho čistě.
Se svým družstvem se v jumpingu umístil na 3. místě mezi 46 družstvy z celého světa. V bězích družstev se mezi 182 psy umístil na 10. místě v openu a na 15. místě v jumpingu s postupovou rychlostí 5,05m/s :)) Video všech běhů najdete TADY. S Endym jsme si svůj poslední rok mezi juniory velmi užívali:) Na regionálních mládežníckých soutěžích nasazoval nejlepší časy, přesto nás o vítězství na důležitých závodech hned dvakrát připravila shozená laťka. Za sezónu shodil všeho všudy přesně tři. :D 
Endík ale neperlil jen mezi juniory na 1. kvalifikačních závodech do reprezentace jsme předvedli 3 čisté běhy ze 4, vždy do 10. místa, zároveň jsme "posbírali" spoustu bedýnek z regionálních závodů. Zlatým hřebem naší sezóny bylo MČR mládeže, na které jsme vyráželi s ambicemi, jak do družstev, tak do jednotlivců. Endíček můj milovaný zaválel - dosprintoval si pro 3. místo v jumpingu, což byla naprosto perfektní startovací pozice do finále. 
To jsme zaběhli s nervy na pochodu, ale čistě a stali se tak VÍCEMISTRY ČR mládeže. S družstvem Swag'n'Swing (Juřicová, Psotková, Převrátilová) jsme vyhráli jumping družstev a v součtech nám to dalo na titul MISTRŮ ČR mládeže:) Nesmím ale zapomenout ani na Áju, která zazářila a ukázala, co v ní je. Doběhla 3 ze čtyř běhů. V družstvech v každém běhu po jedné chybce - 1x odmínutí (pomalý handler) a 1x shozená poslední laťka (pomalý handler) :D
V jumpingu jednotlivců ji sice "spolkl" tunel na konci trati, což znamenalo diskvalifikaci, ale v openu jsme zabojovaly a přes zdánlivě nevyřešitelné trable hned na třetí překážce jsme celou trať ustály, zaběhly ji čistě a vyhrály! :) A aby toho nebylo málo, s naším družstvem Keep calm and feel adrenalin (Sahaj, Pokorná, Snášilová) jsme vyhráli open družstev. Pro mě jako handlera to tak znamenalo umístění ve všech hodnocených bězích (3x 1. místo, 1x 3. místo) a zisk titulu v obou možných kategorií. Prostě neuvěřitelný víkend.
S Ájinkou nám to jde snad stále lépe, ve většině tratí nás stojí diskvalifikaci můj nepřesný handling, ale snažím se: D :) Video všech natočených běhů ZDE. :)
Přikládám taky Áji "Best of 2014 video", stojí určitě za to. Pro Endíkovy příznivce je tu taky dobrá zpráva - na Endyho videu se pracuje, žádné shrnutí letošního roku se sice nejspíš konat nebude, za to to bude jiná pecka, na kterou se vyplatí počkat! :D :) Členkou našeho TanaricaTeamu je, i když jen externě:), Doris. Už je to nějaký ten pátek, co se vídáme. Doris dozrála z neposedné a nesoustředěné lištičky v neobyčejně pohodového psa nadšeného pro jakoukoli práci, je radost s ní cokoli dělat. Na agility place se sice jen občas mihneme, přesto jsem se s ní rozhodla trochu experimentovat a začaly jsme trénovat sbíhané zóny. Nebylo to úplně jednoduché, ale kousek z výsledku najdete tady.
Pokud chcete být upozorněni na naše nová videa, stačí se stát odběratelem našeho YouTube kanálu:) (jo, naučila jsem si hrát s hypertextovými odkazy :D :D) Samozřejmě se můj život netočí jen kolem agility, možná tu něco přibyde časem, vzhledem k tomu, že mě čeká maturita a přijímačky na VŠ a všechny ty hlouposti kolem :D
A vidíte to - chtěla jsem se tolik soustředit na nový rok, až jsem skoro zapomněla zmínit novou sekci na našich stránkách – TRÉNINKY. Pokud byste se rádi sblížili se svým psem, chcete poradit s výchovou, motivací, máte doma „neposlušného“ psa a chcete to změnit, rádi byste se věnovali agility, nebo cokoli dalšího – neváhejte mě kontaktovat. Individuální přístup a pohoda samozřejmostí:))
A závěr snad jen..
Hodně štěstí a zdraví v novém roce! Ať Vám přinese jen samou radost a spoustu pozitivní energie:)
